Bankovní daň – ano či ne?

By | 19.2.2017

Dočkáme se v budoucnu bankovní daně? Ekonomové jsou zatím důrazně proti. Proč a co by bankovní daň obnášela v praxi?

 

Každý úspěch musí být po zásluze potrestán

 

S takovýmto návrhem přišla ČSSD, která nastínila svou představu o progresivním zdaňování bank. Banky s aktivy nad 300 miliard by mohly podléhat sazbě 0,3 %. Na banky, jejichž aktiva dosahují hodnoty méně než 50 miliard, by potom čekala sazba 0,05 %. Sazby by mely být celkem čtyři, nezávisle na zisku během daného roku, vždy by se počítaly právě podle celkových aktiv. Zisky bank totiž ve formě dividend končí mnohdy v zahraničí, jen v posledním roce takto hovoříme 460 miliardách korun.

Proti jsou ekonomové, podle nich docela logicky podobný krok odradí investory. Znamenalo by to nejen odliv prostředků, ale v podstatě i jakýsi demotivující prvek pro ty úspěšné. Podle propočtů by mohlo jít celkem až o pětinu celkových zisků bank. Pro státní rozpočet by to ovšem naopak znamenalo nezanedbatelný zdroj financí – asi 11 miliard korun ročně. Ty by mohly plynout například do školství. Kritici však o účelném investování takto získaných financí pochybují a varují i před plíživým navyšováním sazeb daně.

 

Kdo to nakonec zaplatí

 

Nesouhlas vyslovily také samy banky. Ty pro změnu upozorňují, že by mohlo dojít ke zdražování služeb, což by se mohlo projevit například na poskytování úvěrů. Banky jsou navíc neustále nuceny nést důsledky finanční krize a s ní souvisejících regulací a dnes již i čelit výraznému konkurenčnímu boji. Ve výsledku nakonec bude náklady muset nést klient, který si připlatí na úrocích. Bance naproti tomu zisky nepoklesnou. Dotkne se to především malých a středních podniků a živnostníků, kteří se nemohou účinně bránit.

A tady současně ekonomové vidí i pravý důvod návrhu na novou daň. Nejedná se o akt ekonomický, nýbrž politický. Jde o snahu, byť poněkud opožděnou, naklonit si voliče, kteří dlouhodobě nemívali k bankám právě vřelý vztah díky jejich poplatkové politice. Což již dnes neplatí, banky vytahují na poplatcích občanům z kapes mnohem méně financí než dříve, situace se tak pomalu srovnává a podobný krok nemá opodstatnění. Odborníci varují i před zkušenostmi ze zahraničí, v sousedním Polsku vedlo toto opatření k destabilizaci celého bankovního sektoru.